„Dobré ráno! Ahoj!“, tak začalo jedno listopadové sobotní ráno na havířovském nádraží ČD, které bylo pro žáky ZŠ Jarošova začátkem cesty do středověku.
Sluníčko, sice zubaté, svítilo a tak jsme si s úsměvem vyšlápli po příjezdu do Olomouce směrem k orloji. První, co nás všechny zaujalo, byly bronzové destičky – památníčky obětem II. světové války. Nacházely se před domy, odkud byli mnohdy celé rodiny odvlečeny a zavražděny v koncentračních táborech. V této chvíli jsme si společně s dětmi uvědomili důležitost lidskosti, tolerance a porozumění.
Obrovský dojem v nás zanechala návštěva olomouckých kostelů a chrámů, jejich architektura, výzdoba interiérů a v neposlední řadě i liturgické písně pěveckého sboru. Nezmeškali jsme v pravé poledne orloj oslavující řemesla a lidské vědění. Viděli jsme toho mnoho a na zpáteční cestě jsme si měli o čem povídat. A to, že jsme den společně strávili s úsměvem, to bylo o to krásnější.
