Příroda začala pomalu barvit listy stromů do červena a do žluta, ranní teploty se přiblížily k nule a datum v kalendáři neomylně hlásí změnu ročního období. Podzim je tady! Tento čas je pro žáky prvního stupně již odpradávna spojen s projektem Zamykání lesa.
Jedná se o akci, která dětem nabízí výuku přírodovědy, ale i dalších příbuzných předmětů tak, že by se za ni nestyděl ani sám Komenský, jehož motto „Škola hrou!“ zná snad každý. Každoročně napnou žáci pátého ročníku všechny síly a připraví venkovní vyučování pro své mladší spolužáky. Celá akce je pak ukončena symbolickým uzamčením lesa, aby v období, kdy příroda odpočívá, les a jeho obyvatele nikdo nerušil.
V letošním roce se páťáci rozdělili do čtyř skupin, které byly zaměřeny na živočichy, rostliny, bezpečnost a skladování odpadu. Každá skupina pak svým osobitým způsobem, mnohdy s dávkou nadsázky, či ostrovtipu, předala žáků první až čtvrté třídy informace, které by se jim mohly (nejen) v lese hodit. Skupina „živočichů“ seznámila děti se zvířaty, na které mohou v lese narazit, jak se k nim chovat, či kterými dobrůtkami jim mohou zpestřit, v zimě tak omezený, jídelníček. Tým „rostlin“ rozšířil mladším spolužákům obzory v oblasti botaniky. Co v lese roste? Jaké houby sbírat, a kterým se raději vyhnou? A k čemu vlastně lesy máme? To byly jen některé z otázek, ne něž dostaly děti odpověď na tomto stanovišti. „Učitelé bezpečnosti“ seznámili děti s chováním v lese, vysvětlili, co dělat, když se nám něco nemilého přihodí, a jak postupovat, když dojde k úrazu či dokonce k ohrožení života. Na „skládce“ se pak žáci mohli dozvědět, proč odpad třídíme, co patří do kterého kontejneru a nakonec si vše v praktické hře i vyzkoušet. Celým programem navíc provázel skřítek Raubíř, který se na konci ujal onoho pověstného uzamčení lesa.
Na závěr předám slovo samotným dětem, aby se podělily o své vlastní dojmy.
„Byla to zábava, užili jsme si s dětmi soutěže.“
„Bavilo mě být skřítek, protože jsem se schovával za stromy a strašil děti.“
„Mě nejvíc bavilo, jak jsem hrála s dětmi ty hry.“
„Za nás byla nejlepší 1. třída, ale ostatní byli taky fajn.“
„Všechny děti uměly otázku, jaké stromy jsou v lese, a nejmíň poznávání rostlin.“
„Musíme poděkovat Ingrid z 8. třídy, že nám pomáhala, a taky našemu třídnímu učiteli a paní asistentce.“
Reakcím dětí by klidně mohl být věnovaný samostatný článek, protože jich bylo opravdu hodně. Myslím však, že i tato malá ukázka vystihuje, že se projekt povedl, všichni se pobavili a také něco naučili. Musím říct, že jsem na své páťáky neskutečně pyšný, jak celý projekt zvládli a co si pro děti dokázali připravit. Jste skvělí! V neposlední řadě musím poděkovat paní asistence Silvě Grigelové za obětavou pomoc s přípravami projektu a paní asistentce Michaele Němcové za doprovod a asistenci při realizaci projektu.
Děkuji!
Petr Burkot